vendredi, avril 17, 2026

🔥 TSY MIOVA NY RAFITRA. TSY MIOVA NY LALAO.

 🔥 NY EO IHANY NO EO.

Mbola averina indray ilay tantara efa fantatra: fifandimbiasana, fizarazarana, “mamadika palitao”, ary fiverenana amin’ny sehatra politika amin’ny anaran’ny “fanavotam-pirenena”.

TIM.SITENY...CHOUX-FLEURS
Elatra mirodana anatiny, saingy rehefa misy tombontsoa iombonana dia miara-milaza hoe “consensuelle” sy “inclusive”.

❗ FA IZA NO NITENY HOE "FITAKIANA IRAY"?
❗ IZA NO MILAZA HOE FIRAISANKINA?

Raha tsy mahavita mirindra ao aminy izy ireo, ahoana no hitakiany firaisam-pirenena?

👉 Ny marina: rafitra efa lany andro no averina amboarina amin’ny endrika vaovao.
👉 Ny marina: ireo efa teo, tsy nahavaha krizy, no mbola averina am-pitenenana hoe “vahaolana”.

⚠️ TSY MANAIKY INTSONY NY VAHOAKA, 

⚠️ FANAVAOZANA NY VOKANY MITOVY IHANY.

Tsy jamba ny vahoaka. Tsy adala ny tantara.

💥 FOTOANA IZAO: TSY FIOMANANA INTSONY, FA FISAFIDIANANA LALANA MARINA.

🏴‍☠️… Eo indrindra isika izao: tsy hoe manenjika olona iray — tsy i Rajoelina sy ny manodidina azy no kendrena — fa ny fanovana ny rafitra (système) mihitsy no tokony atao.

Ilaina olona mavitrika, tia tanindrazana, madio tanana, tsy manaiky kolikoly, ary indrindra tsy mamerina ny fomba fanao taloha, indrindra ilay fananganana vondrona mihidy te-hanapaka sy hanana ampihimamba ny fahefam-panjakana (capture d’État), izay arovan’ny tambajotra misy azy.

Hita izany tamin’ilay governemanta voalohany, toa mbola mitovy ihany izany ankehitriny,  ka tokony hanitsy sy hanova fomba fiasa ny governemanta.

👁️ Lalana tokana, tsy misy fanilikilihana:  mankany amin’ny firaisankinam-pirenena, izay andraisan’ny olom-pirenena tsirairay anjara amin’ny fampandrosoana ny firenena.

# Tsy Miverina Intsony
# Fanovana Marina
# Vahoaka Mifoha

jeudi, mars 19, 2026

📢 ON TOURNE LA PAGE, ON NE REGARDE PAS LA ROUTE SUR LES RÉTROVISEURS

ON TOURNE LA PAGE, ON NE REGARDE PAS LA ROUTE SUR LES RETROVISEURS

Antananarivo, 12 Octobre, 9h43
- 📣Andry Rajoelina invite les Malgaches à “faire bloc pour défendre l’ordre constitutionnel et la souveraineté nationale”. Il a condamné “avec la plus grande fermeté” qu’il y a "tentative de déstabilisation”.
⭕️Il a y eu “une tentative de prise de pouvoir illégale par la force”, considérée comme “d’une extrême gravité” qui est “contraire à la Constitution et aux principes démocratiques”.
⭕️La communiqué qui s’est adressée également à la Communauté internationale, il a appelé une dialogue étant “la seule voie et issue dans la résolution de la crise qui a traversé le pays”
⭕️Samedi, un groupe de militaires de l’Armée, réunis au Capsat à Soanierana, s’est rallié au mouvement mené par les jeunes de la GenZ et leur a ouvert la voie vers la Place du 13 Mai.
Conclusion: c'était UNE PASSATION DES POUVOIRS, Andry RAJAOELINA S'EST BARRE.

La pauvreté.
C'est facile à comprendre, prenons un Etat comme une maison commune où vivait une famille pauvre. On manquait de tout, nourriture, loyer, écolage pour les enfants, on en parle plus les vêtements et frais de bus ne sont pas dans les comptes. Pour faire plaisir aux enfants, et aussi vouloir devenir à jour comme les voisins, le père (Ranidedaka) achète une télévision. Du coup l'abonnement de l'électricité est de mise plus la valeur de la télé.
Ça ce qu'on appelle Papa Ranidedaka et les enfants ne connaissent pas la difficulté du ménage, "tsy mahalala tsy misy"
L'histoire illustre de manière poignante les défis auxquels sont confrontées de nombreuses familles vivant dans la pauvreté. L'achat d'une télévision peut sembler être un choix discutable dans un contexte de difficultés financières, mais il peut aussi être vu comme un moyen de maintenir le moral et de partager des moments de joie avec les enfants.

Il est important de reconnaître que les décisions prises par les individus et les familles dans des situations difficiles sont souvent complexes et influencées par divers facteurs, notamment culturels, sociaux et économiques. Plutôt que de juger ces choix, il est crucial de comprendre les circonstances sous-jacentes et de chercher des solutions durables pour lutter contre la pauvreté et améliorer les conditions de vie.

Pour aborder efficacement la pauvreté, il est essentiel de mettre en place des politiques et des programmes qui soutiennent l'éducation, l'emploi et l'accès aux services de base, tout en favorisant une économie inclusive et durable. La solidarité et l'empathie sont également essentielles pour bâtir des communautés plus résilientes et équitables.

📢 Aleo hazava ny marina. / Mettons les choses au clair

La pauvreté, ce n’est pas un choix. C’est une réalité qu’on vit, imaginons un instant:
Une maison. Une famille. Rien ne suffit. Pas assez de nourriture, difficile de payer le loyer, les frais scolaires deviennent un luxe. Les vêtements et le transport ? On n’en parle même plus.
Et pourtant… un jour, le père RAINIDEDAKA Clovis décide d’acheter une télévision.
Certains vont juger. Dire que ce n’est pas raisonnable. Que ce n’est pas une priorité.

Mais ont-ils compris ?
Cette télévision, ce n’est pas qu’un écran.
C’est un moment de répit. Un sourire sur le visage des enfants. Une illusion de normalité dans un quotidien fait de manques. C’est ça, la réalité de familles nombreuses.
On fait des choix avec ce qu’on a… et surtout avec ce qu’on ressent.

Comme on dit : “tsy mahalala tsy misy”
— ceux qui n’ont jamais manqué ne peuvent pas comprendre.
Alors au lieu de juger, essayons de voir plus loin.
La pauvreté n’est pas un manque d’intelligence ou de volonté. C’est un manque d’opportunités.
Ce dont les familles ont besoin, ce ne sont pas des critiques. Ce sont des solutions :
➡️ une éducation accessible
➡️ des emplois décents
➡️ des services de base pour tous
Et surtout… un peu plus d’humanité.
Parce qu’au fond, personne ne choisit de vivre dans le manque. Mais tout le monde mérite de vivre dignement. Quand ça vous arrange, vous dites que Madagascar est le pays le plus pauvre du monde.
Mais quand ça ne vous arrange pas, vous méprisez ces mêmes pauvres.

Vous dites :
– qu’ils vivent à la lumière d’une lampe de fortune "jiron'akoho",
– qu’ils vendent leur vote "hala-bato no nahalany azy"
– et quand ils se lèvent pour donner leur avis, vous les traitez de « gens achetés » "foza orana"

❗ Pourtant, ce sont eux.
👉 Les 80 % des Malgaches.
👉 La majorité silencieuse.
Des gens qui ne comprennent même pas ce que signifie 1,90 $ par jour…Parce que pour eux, c’est abstrait. C’est à peine l’équivalent de 2 litres de carburant.

⚡ Parlons réalité :
– Seulement 36 % des Malgaches ont accès à l’électricité.
– Parmi eux, 14 % seulement sont réellement abonnés à la JIRAMA.
– Et 16 % ont l’électricité… mais mangent à peine à leur faim "vary ambany tsinay".
👉 Voilà la vérité du pays.
👉 Voilà la réalité que certains refusent de voir.

NAREO ETO AN-DRENIVOHITRA, OUVREZ LES YEUX.
Vous êtes moins de 16 % de la population. Mais vous profitez de l’essentiel : routes, électricité, eau, salaires publics, crédits.
Pendant ce temps, la majorité — les paysans, les zones rurales — survit. À pied-Sans infrastructures.

Avec moins de 1,90 $ par jour.
Alors dites la vérité : où va l’argent ? Parce que sur Facebook, vous parlez entre vous.
Vous ne voyez qu’Analakely. Vous débattez, vous critiquez… mais vous ne voyez pas le pays réel.

On vous construit le téléphérique ? Encore vous qui vous plaignez le plus. C'était pour vous, ny "eny amabany tanana" même le bus ils regardent passés.Ils comptent chaque ariary pour payer un taxi-be. Mifampisintona midina foana.
On critique tout. Renimalala no te hampihindram-bola amin'ny mahantra eo koa, "atao mamba lanin-dreniny".
On jalouse.
On bloque.
Résultat ?
👉 On n’avance pas.
👉 On reste pauvres.
👉 Refuser tout projet ne nous fera jamais avancer.
65 ans d’indépendance. Résultat ? Un des pays les plus pauvres du monde.

Pourquoi ?
Parce qu’on vit dans un système qui n’est pas le nôtre.
Une démocratie copiée, collée.
Une Constitution importée.
Des institutions déconnectées de nos réalités.
On a oublié qui on est.
On a oublié le fihavanana.
La solution n’est pas ailleurs. Elle est chez nous.
👉 Le fokonolona
👉 Le pouvoir qui part de la base
👉 Le consensus — le VATOEKA
Un système malgache. Pas une copie. Rappelez-vous Ratsimandrava.
Il a voulu ça.
Il a été éliminé.
Pourquoi ?
Parce que ça dérangeait, méfiez-vous ils sont toujours là sous toutes les formes.
Et depuis ? Le néant











dimanche, novembre 02, 2025

RELATIUON DE MADAGASCAR ET DE LA RUSSIE

 


🇲🇬... Madagascar cherche à écrire une nouvelle page de son histoire en affirmant sa souveraineté et en recherchant des partenariats équilibrés. La Russie a exprimé sa volonté de collaborer avec Madagascar, ce qui pourrait transformer le pays en un acteur clé de l'océan Indien. Cependant, cette alliance pourrait avoir des implications significatives, notamment en termes d'exploitation des ressources minières.

🇲🇬...Ce mouvement s'inscrit dans une tendance plus large de l'Afrique qui cherche à définir ses relations internationales et à assumer ses orientations. L'avenir de cette alliance déterminera si elle apportera les résultats escomptés. Une chose est certaine, cependant : cette démarche symbolise une nouvelle diplomatie audacieuse et fière pour Madagascar et potentiellement pour l'Afrique.

*Les enjeux clés de cette alliance sont* :

🏴‍☠️- *Souveraineté nationale* : Madagascar cherche à renforcer sa souveraineté et à prendre des décisions qui correspondent à ses propres intérêts.
🏴‍☠️- *Partenariats équilibrés* : Le pays recherche des partenariats qui lui permettent de maintenir son indépendance et de bénéficier de manière équitable des avantages économiques.
🏴‍☠️- *Exploitation des ressources minières* : L'alliance avec la Russie pourrait conduire à une exploitation massive des ressources minières de Madagascar, ce qui aurait des implications environnementales et sociales importantes.
🏴‍☠️- *Positionnement géopolitique* : Cette alliance pourrait positionner Madagascar comme un acteur stratégique dans l'océan Indien, ce qui pourrait avoir des implications géopolitiques importantes.

👁️.. L'Inde et la France ont déjà des relations de défense établies avec Madagascar, et l'arrivée de la Russie dans ce paysage pourrait modifier les équilibres existants. Madagascar devra naviguer prudemment pour maintenir ses relations avec les différents acteurs géopolitiques tout en préservant ses intérêts nationaux.

mercredi, octobre 22, 2025

RAVATOMANGA LE CAPITALISTE

🏴‍☠️..🏴‍☠️ NY TOLONA AMIN'IZAO: FIVERENAN’NY TANTARA SA FIVERENAN-DALANA?

 

Raha mandinika lalina ny zava-misy eto Madagasikara amin’izao fotoana izao isika, dia tsy azo lavina fa misy itoviana amin’ny zava-nitranga tamin’ny taona 1972. Miverina indray ireo feo sy fitarainana efa henontsika taloha: adi-tsaranga, fanjakazakan’ny mpanankarena, fanodinkodinam-bato amin’ny fifidianana, ary rafitra mihidy tsy azon’ny maro idirana.

Kanefa, tsy mitovy tanteraka amin’ny taloha ny tontolo iainana. Tamin’izany andro izany dia nisy ny fizarazarana mazava teo amin’ny Kapitalisma sy ny Sosialisma. Ankehitriny kosa, efa miova endrika ny zava-drehetra. Na ireo firenena nantsoina hoe sosialista aza dia efa mampifangaro rafitra kapitalista amin’ny fomba manokana ho azy.

👉 Midika izany fa tsy ady ideolojika intsony no atrehintsika, fa olana amin’ny fomba fitantanana sy fampiharana ny rafitra misy.


🏴‍☠️ NY DEMOKRASIA NADIKA VILANA SY TSY NIFANARAKA TAMIN’NY SOATOAVINA MALAGASY

Ny demokrasia tandrefana, rehefa nalaina tahaka nefa tsy nisy fandinihana lalina sy fampifanarahana tamin’ny kolontsaina malagasy, dia niteraka olana lehibe:

  • Ny vola no lasa fototry ny fahefana
  • Ny mpanankarena no mifehy ny rafitra politika
  • Ny fananam-panjakana lasa fitaovana ho an’olom-bitsy
  • Ny vahoaka madinika vao mainka latsaka an-katerena

Ny vokany dia rafitra antsoina hoe demokrasia, kanefa amin’ny tena izy dia manamafy ny tsy fitoviana sy ny tsy rariny.

Izany no mahatonga ny hatezeram-bahoaka tsy eto Madagasikara ihany, fa manerana izao tontolo izao, satria maro no mahatsapa fa tsy mitondra rariny ny rafitra misy.


🏴‍☠️ NY KAPITALISMA TSY VOAFEHY SY NY FAHEFAN’NY VOLA

Rehefa tsy voafehy ny kapitalisma dia miteraka rafitra antsoina hoe “trust”, izay midika fa orinasa na vondrona vitsy no mifehy sehatra lehibe amin’ny toekarena. Lasa RAVATOMANGA dia misolo ny KARANA indray.

Amin’izany toe-javatra izany:

  • Potika tsikelikely ny orinasa madinika
  • Mihamafy ny ampihimamba
  • Mivelatra hatrany ny elanelana eo amin’ny mpanankarena sy ny mahantra
  • MAFIA sy JIOLAHY no eo amin'ny FITONDRANA

Ny vola dia toy ny tadio: arakaraka ny itomboany no vao mainka mampitombo ny fahefany, ary misintona izay rehetra manodidina azy.

👉 Ao anatin’ny fahantrana lalina indrindra no tena mitombo haingana ny haren’ny sasany. Mitranga eo ny andihan'olona vaovao.


🏴‍☠️ FANONTANIANA LEHIBE: HANDRAVA SA HANORINA?

Ny tantara dia efa nampiseho fa ny fandravana rafitra tsy amim-piheverana dia mety hiteraka fahavoazana lehibe kokoa noho ny tombontsoa antenaina.

Ny zava-nitranga tamin’ny 1972 dia ohatra mazava: na dia nisy aza ny finiavana hanova, dia mbola mitoetra hatramin’izao ny olana fototra, indrindra ny fahantrana. Ny FIKAONANDOHAM-PIRENENE niverimberina tsy nahitana vokany, fa ireo TIA KELY IHANY NO TONGA EO AMN'NY FITONDRANA

👉 Noho izany,  tokony ho ny fandravana NY RAFITRA MATY EO no tanjona voalohany, entina ananganana rafitra vaovao sy maharitra TENA MALAGASY

Ny firenena sasany dia mampiseho fa azo atao ny mampifandanja ny haren’ny tsirairay sy ny tombontsoan’ny firenena iray manontolo. Mitsinjo ny madinika sady manome lanja ny efa mba nisondrotra tamin'ny FIAINANA


🏴‍☠️ NY LALANA TOKONY HIZORANA: RAFITRA MALAGASY MARINA

Raha te hanana fiarahamonina marina sy maharitra isika dia tsy maintsy miverina amin’ny fototra:

  • Ny Fokonolona no fototry ny fahefana
  • Ny Fihavanana no iorenan’ny lalàna sy ny fitondrana
  • Ny rafitra politika tokony hifototra amin’ny fitoviana sy ny mangarahara
  • Ny fifidianana tsy maintsy ho madio sy eken’ny rehetra
  • Ny fitsarana tokony ho mahaleo tena tanteraka

👉 Tsy maintsy atsangana rafitra iray mifanaraka amin’ny maha-malagasy antsika, fa tsy maka tahaka fotsiny izay avy any ivelany.


🏴‍☠️ FAMARANANA: TOLONA HO AN’NY FANORENANA, TSY HO AN’NY VALIFATY

Ny tolona dia tsy tokony hivadika ho fitaovam-pankahalana na famaliana faty. Izay voizin'ireo nandika lalana tamin'ny Fitondrana teo aloha, nahatonga figadrana na fandosirana tany ivelany. Ireo niady mafy nanongana ny Fitondrana teo aloha, ary tonga ho Fankahalana olona tsotra izao.

Eny, tokony hisy ny fitsarana sy ny fanasaziana ireo izay nandika lalàna. Saingy tsy izany no tanjona farany. 

👉 Ny tena tanjona dia:

  • Fananganana firenena marina tena malagasy: 
  • RAFITRA mazava tsy hisia'ny FIVONGONAM-PAHEFANA amina FILOHA. 
  • Ny rafitra mitondra an’i Madagasikara amin’izao dia tsy mahavita mitondra fahamendrehana, tsy mahavita mampandroso, ary tsy mahavita miaro ny hasin’ny vahoaka.
  • Fanomezana fahafahana mitovy ho an’ny rehetra
  • Fampitsaharana ny rafitra miteraka fahantrana

🏴‍☠️ FANOVANA NY ANARANA MAHA-IZY AZY ANTSIKA

👉 Ovaina nyy anaran’ny firenena ho "GASIKARA",  fa ilay oe MADAGASIKARA anarana tsy misy dikany mazava

👉 Ny olom-pirenena dia ho: "GASITSARA", mifandraika tsara amin'ilay anarana

Izany dia:

  • fanehoana fiandohana vaovao
  • fanapahana amin’ny fahalovana taloha
  • fananganana maha-izy azy vaovao mifototra amin’ny fahamarinana sy ny fahamendrehana

Raha tsy izany, dia hiverina hatrany ny tantara, ary ho very indray ny taranaka ho avy.

vendredi, octobre 03, 2025

🏴‍☠️ ... Kihon-dalana ho an'i ankizy Gen-Z

 👉 Kihon-dalana izao — fotoana hanovàna lalana ho amin’ny fampandrosoana tena izy, ry Gen-Z !

65 taona izao no niainantsika tao anatin’ny rafitra tsy nahavokatra. Vokany: lasa isan’ny firenena mahantra indrindra eran-tany isika. Tsy kisendrasendra izany — fa noho isika mbola mitafy rafitra tsy mifanaraka amin’ny maha-izy antsika.

👉 Ilaina lazaina mazava:
Ilay “demokrasia” nalaina avy any ivelany dia tsy voatery ratsy. Fa tsy ampy raha adika fotsiny, nefa tsy mifanaraka amin’ny kolontsaina sy ny soatoavina malagasy — indrindra ilay FIHAVANANA sy ny FOKONOLONA.

👉 Koa inona no làlana?
Miverina amin’ny fototra, fa manavao amin’ny fomba maoderina.

➡️ Rafitra miainga amin’ny FOKONOLONA
➡️ Fahefana avy amin’ny vahoaka, eny ifotony
➡️ Fifidianana madio sy akaiky ny olona (latsabato eny anivon’ny fokontany)
➡️ Rafitra miakatra tsikelikely, miainga amin’ny safidin’ny maro
➡️ “VATOEKA” — fanapahan-kevitra eken’ny rehetra, mifototra amin’ny fifampitokisana

👉 Tsy hevitra vaovao tanteraka izany. Efa nisy nitondra izany vina izany, toy ny Richard Ratsimandrava. Tsy tontosa anefa izany tamin’izany fotoana izany. Ankehitriny, anjarantsika no mandray sy manatsara azy.

👉 Amin’izao fotoana izao kosa:
Tsy fanonganam-panjakana no vahaolana. Efa hita ny vokany.
Fa mila tetezamita milamina, ara-dalàna ary eken’ny rehetra.

➡️ Fampihenana tsikelikely ny fahefana misy, tarihin’i Andry Rajoelina ho amin’ny andraikitra vonjimaika sy mampiray
➡️ Fananganana governemanta tetezamita hiomana amin’ny rafitra vaovao
➡️ Fampidirana olona manana traikefa sy fahamatorana, toy ny Raymond Ranjeva sy Christine Razanamahasoa, hanome antoka ny fahamarinan-toerana

👉 Ary ianareo, ry Gen-Z:
Ianareo no hery vaovao. Ianareo no mahafehy ny tontolo digital sy intelligence artificielle.
Anjaranareo ny:

  • Mandrafitra Lalàmpanorenana vaovao mifanaraka amin’ny zava-misy
  • Mamorona rafitra mangarahara sy tsy azo hosoka
  • Mampifandray ny nentin-drazana sy ny teknolojia

🔥 Tsy fanovana tarehy intsony no ilaina — fa fanovàna lalina.
🔥 Tsy kopia intsony — fa rafitra avy amintsika, ho antsika.

👉 Kihon-dalana izao.
Na mbola hanohy ny lalana efa tsy nahomby…
Na hanangana ho avy vaovao, miainga amin’ny maha-izy antsika.

Safidy anareo izany.

mardi, septembre 30, 2025

Miverimberina ny ntatara

... miverina, miodikodina eo ny tantara fa eo ihany isika, 1972, 1991,2002, 2025 izy ity. Tolom-bahoaka miady amin'ny fahantrana daholo ary nanameloka ny mpitondra eo an-toerana. Be loatra ny elanelana misy eo amin'ny mpitondra sy izay mahita tombontsoa amin'ilay fitondrana ka manankarena tampoka.

Ireo mpanankarena, millionaires ireo indray no mbola tolorana millions nde hijery baolina any ivelany.

Jereo ireo tranobe mijoalajoala etsy sy eroa, manangana

 tanana ho an'ny mpanankarena, fikambanana mpivarotra zavatra lafo-vidy amin'ny toerana iray. Izay ilay fandrosoana amin'ny alalan'ny herin'ny vola, tsy misy maharatsy azy, fa ny fanontaniana dia oe avy aiza ilay harena tampoka?

Na inona na inona no lazaina tompoko, ilay harena mintsy dia azo avy amin'ny hatsembohan'ny mahantra, voamarina izany isaky ny misy krizy na anaty firenena iray na krizy maneran-tany, ohatra 1929. Mpanjifa no mody hilazana azy, fa mbola mizara maromaro toa izao: miditra eto Madagasikara ilay vokatra. Devises no nividianana azy, mpanakarena maromaro no misitraka amin'izany. Manaraka azy eo ireo olona mpanelanelana, mpiantoka, mpanao varobotry no tena fiantso azy, ilay sady tsy mitatatra no tsy mivoly farihy, ireo no mapisondrotra vidim-piainana satria maka tombony mihoam-papany no antopiainany.

Ilay tena mpanjifa no miantoka farany, satria misy ilay atao oe mahitahita koa mbola mitaingina ao amin'ilay rohim-panampangana.  Ireo ilay mahantra indrindra eran-tany, 80 % na 90 % an'ny malagasy, mitsilo amin'ny jiron'akoho, rehefa mba mifidy dia hala-bato ny vatony. 

Etsy andaniny 16 % ny malagasy no misitraka ny harena, tena mpanjifa ny jiro miampy 14% mpamelona ny JIRAMA, hanamboaran-dalana, mametraka izay mpitondra tiany hapetraka eo mba tsy handrava ny fihinanany. Mpanao kolikoly, amin'izay ataony rehetra: fanadinam-panjakana, mividy mpitsara, mpanambaka mpifidy, mpanome saosy Polisy,manipikely sady ts'isy farany any amin'ny birao hidirany. Ny loza ami'atambo, iz'ireo ihany no mitaraina any amin'ny mpanao gazety vahiny eran-tany, ny fraisamonimpirenena eran-tany ny amamin'ny fisinan'ny risoriso sy tsolotra isankarazany misy eto amin'ny firenena. 

Eo isika izao, sady tsy voavaha no tsy ho vahana ny olan'ny Jiro e! Zany ve dia tsy hazava. Vola tsitokotsiforahana no lany amin'io JIRAMA IO. zao no tantarany: EEM (Eau et Électricité de Madagascar) ny anarany taloha, vao lasa ny vazaha dia ilay toeran'ny vazaha no nifampitadiavana tao. Samy te hitsetsitra tao, nandritra ny 65 taona izao. Ny mpiasa tao tsy nandoa vidin-jiro, ny Fanjakana nifandimby tsy nanavao fa nitsetsitra fotsiny koa. Hatramin'izao dia mbola mitohy ny fanaovana *tantely afa-drakotra* an'io orin'asa io, ary ao anatiny ao marobe no te hanoy ny fomba ratsiny.

Vola tsy tokotsiforohana no hatelin'io, ary teo Ingahy Rajoelina no diso paika (raha vao tonga eo aho dia vitako ny manome jiro anareo), nidona tamin'ny rindrina. Ny toha-drano Sahofika tsy maintsy niadiam-barotra indray fa saika nisy hanelanelana haka tombony araka izay zokiny. Ao anaty JIRAMA ao misy MAFIA BE, mpangalatra solika, mbola miazona mafy ny contrat hamatsy solika ny groupes électrogènes mampande ny jiro, syndicat ny mpiasa matanjaka be fikambanan'ireo miaro ny tombotsoany tsy mandoa vidin-jiro sy rano. 

Fehiny: sady tsy vita io olan'ny Jiro io no tsy ho voavaha vetivety. Averiko indray 16%, miampy 14% mpamelona ny JIRAMA. Ny ambony, ireo mahantra velona tsy manana 1,9 $/jour, famaritana ny fahantrana lalina, mahatonga an'i Madagasikara firenena mahantra indrindra eran-tany.

Tsy manaiky hanampy ny pamatsy vola ary ny 16 milliards amin'ny PIB ntsika, ampahany betsaka no mande ao.

Ireo mahantra indrindra tsy mba afaka mpanjifa ny jiron'ny JIRAMA, lazainareo fa jiron'akoho ny mba omena azy, ary raha mifidy iz'ireo dia lazainareo fa hala-bato ny vatony. Inareo miady mafy hanamboaran-dalana, ny an'ireo mahantra ireo vola hitaingenana taxi-brousse aza tsy misy.


Eto amin'ny kihon-dalana isika izao, raha teraka tamin'ny 2009 ny ankizy, efa 16 taona, raha 10 taona izy tamin'izany mbola tsy nahatsiaro ny tolona fa 25 taona amin'izao.

Ity misy tarehi-marika kely nataoko raha miainga amin'ny 1 275 225 ny vahoaka eto Antananarivo tamin'ny 2019,ary 2,4% isan-taona ny fitombon'ny, mponina:

1965: Tsiranana 233 566 hab

1979: Ratsiraka = 351 756 hab

2004: Ravalomanana = 829 611 hab

2009: Rajoelina = 969l71 hab

2019: réf 1 275 225 habitants

I Ratsiraka no nanamboatra an'Andekaleka 351 756 hab ny mponina teto Antananarivo, nisitraka an'io jiro sy rano io. Tsy nisy fanaovana drafitrasa tao aorinan'izay dia atolotra anareo ankizy ny mandinika ny mitsakotsako. 

Ozy aho oe tena ankatoaviko ny hetsika satria jiro tapaka sy rano tsy misy ny andro-piainanreo hatreto, tolorako mahereza ianareo. 

Ny grève, lova avy amin'ny La Frantsa, fa any aminy ny fandrobana tsy mpangalatra PPN dia hanaovana selfie avieo. Ny fitokanana dia avy amin'ny tsy fahafaham-po amin'ilay fitondrana. 

Ny fandrobana indray dia valifaty amin'ilay tsy fahafaham-po ary any amin'ilay heverina fa mahazo tombo-tsoa manokana, (ireo voalazako ery amboalohany) ao amin'ny fitondrana no miantefa. Maka ny anjarany amin'ireo mpanakarena ny mahantra, satria fantany fa tsy mba afaka misitraka amin'ireny izy amin'ny andro tsotra.

Mandalo an'ireo vitrines mirantiranty, mangazay natokana ho an'ny mpanakarena, feno entana farak'izay lafo tsy ho takatry ny fanjifany. Restaurants sakafony herinandro ny vidin'ny entrée sy ny hamburger fotsiny,ny pizza tsy lazaina intsony fa indray mande isan-taona izy vao mihinana ampahany kely amin'izany. 

Lava ny azo lazaina fa any amin'ny Fanjakana ny baolina hamahana ny olan'ireo ankizy zanantsika ireo. 

Diso paika ny fitondrana Rajoelina, fa tokony laharam-pahamenana voalohany ny jiro sy ny rano, fahatelo ny fanamboarana simenitra hanaovana toha-drano sy ny trano fonenana, makany amin'ny tena fandrosoana. Zay vao ny asan'ny fitondrana an-davanandro, tsy maintsy ataony: fandriam-pahalemana, fahasalamana, fanabeazana.

Alaivo sary an-tsaina oe fianakaviana iray mahantra be ny firenentsika, ny PIB ntsika 16 milliards de dollars, Aliko Dangoté mpanakarena indrindra eto Afrika manana 13,90 millards de dollars, 2023 niakatra hatramin'ny 20 milliards 

Ny ao an-tokatrano tsy ampy hivelomana velively: sakafo, hofa-trano, saran-dalana, ny akanjo sy ny fialam-boly efa tsy misy tokotaniny. Dia ozy ny Rainareo oe ndao hividy télé fa mahamenatra ny fiarahamonina, io misy hanome téléphonique ndao hitrosana, zany oe tsy maintsy mampiditra jiro zany nefa iny no tena mandany vola.

Ny vahaolana anefa tokony miaritra amin'ny labozia dia mba misakafo tsara.

Raha mahasahy an'izany isika malagasy, fa tsy mimenomenona eto dia mandroso Madagasikara.

Fa ity misy fanitsiana kely momba ny téléphérique. 

Orinasa Frantsay iray no nanolotra tolotr'asa hanao an'io eto Madagasikara, ary manaiky ity farany fa aloha tsikelikely miankina amin'izay vola hitrandrahana azy eo. Raha tsy mande tsara moa io tolotr'asa io dia miantoka ny trosa ny Fanjakana. 

Eto amin'izay no valiteny mazava hisarihana ny sainareo tsirairay.Téléphérique no misy omen'ny mpamatsy vola mba azahoany tombony dia izay zany fa tsy oe " mba omeo anay ary ilay volanareo tianareo hanaovana an'io resahanareo io hanaovanay zavatra hafa makatsy na makaroa". Ohatra tsotra be "misy olona iray hanome anareo tomobilina eo apelatanany hangalany tombony aminareo dia ozy nareo oe" an! an! omeo anay ilay vola vidina fiara hividiananay trano, sy vary fa sahirana be zahay. Mipetraka tsara ilay oe mampindram-bola amin'ny mahantra koa tsy efa manantena ve fa ho veri-vola ilay mampihindrana. 

Izany io ataonareo tsy tia téléphérique io, taingeno aloha fa hita eo ny tohiny. Dia ozy nareo oe tsy takatry ny mahantra akory ny mitaingina ilay zavatra, dia ozy aho oe ianao ary mahantra koa, ny makany an-kibo ary tapa-tsinay.

Dia tonga eto isika, dia oe diso ny Fanjakana nisafidy io tolotra Téléphérique io. Zay ilay demokasia nadika tamin'ny tandrefana, rehefa lany eo dia zay ataony eo aloha.

Zah aloha mahita fa tsy mety amin'ny fomba amam-panaontsika, fisainantsika malagasy ilay izy, ary anisan'ny mampahantra antsika malagasy. Na koa oe hizihatra amin'io dia mbola hianatra, hifandrafy, hifamingana eto aloha ampolotaonany hoavy indray, miandry ireo taranaka Z ngamba hitondra firenena,raha manaiky hiala eo ny tanora zokiny. 

Raha mihindram-bola amina milliards de dollars maromaro hindramina hitrandrahana ny harena ankibo'ny tany, toa ny fanaon'ireo firenena matanjaka ireo, dia ho afaka vetivety izao fahantrana izao. 


mardi, janvier 14, 2025

MANAO AKANJO MANENDRIKA NY HAFA ISIKA

 

... tsotra be ny fanazavana an'io sary io ary singa iray fotsiny mahatonga amin'izao fahantrana mangitsokitsoka izao , firenena faran'izay maloto indrindra eto ambonin'ny tany. Miraviravy tanana tsy mety miasa ny olona, firy moa izay ny paik'ady nentina teny amin'ny tantsaha hampivoarana ny fambolena, ny fitaovana nozaraina ho an'izay ireo hatramin'ny 1 ère repoblika fa e! e!.

Naroso ny vary en ligne tany amin'ny 1964 fa ny teny amin'ny sisin-dalana hitan'ny mpisapanjakana (MAER) ihany no nataony.  Nozaraina tracteur isaky ny Fivondronana miaraka amin'ny lela-vola tsy toko sy forohana, nasiana ny banky ho an'ny tantsaha BTM, fa ny tracteur lasa taxi-brousse ny vola nosamborina nividianana moto sy nohanina tsotr'izao tsy nande any amin'ny famokarana velively.

Ny omby beronono: i Ravalomanana saika mba hamonjy ny tantsaha, lasa izy tenany no niompy azy. Mba naka tahaka Rajoelina nozaraina gratuit ho an'ny orange mpisolelaka fitondrana ilay omby. 
Mba saika hanao investissement entina hampiodina ny tananan'Antananarivo Naina Andriatsitohaina, lasa oe mpanodikodina ny volan'ny CNAPS, fa aleo ihany mivarotra eny amoron-dalana, ny tsena natao nidongina tsy nety nivarotra tao anatiny. Aleo ihany ny fako arina eny ivelan'ny bac fanariam-pako, amin'ny fotoana izay mahametimety, amin'ilay fotoana ts'isy mpadroaka fako iny. Hangalarina tamakoa sy izay vy rehetra hita amin'ny fanana-panjakana.

Maro no azo tantaraina fa ny tena marina raha vao misy fifidianana dia ozy ny olona oe "ndao rangahy ilay firenena mintsy no dorana ara-bakiteny a !" Tranga efa nisy hatrany amin'ny repoblika voalohany io, ary ny tenako efa namono afona doro-tanety, tamin'ny ratsa-kazo tamin'izany, tsy indray mande. 

Valiny mazava ny antony nahatonga izany, ilay Firenena mintsy no miakanjo manendrika ny hafa, tsy mety amin'ny fitiavany ilaina amin'ny fiainana, tsy mitovy amin'ny fitafy nenti-paharazana, any ka tsy hajaina, lotoina, rovitina, hamidy daholo izay any anaty paosy any (volamena, bois de roses, sokatra...), dorany, hamidy amin'ny Vazaha sy ny Karana,fa raha samy gasy tsy mety "samy tompony ihany". Na ny mpitondra teo aza samy nivarotra tanindrazana daholo. 

Tena manamafy izany ireo mpanao politika marobe miala an-daharana, Conseiller spécial ny Président de la République no mivadika manaratsy ilay Président, Praimisitra no lasa eny Ambohijatovo manonga-panjakana, tanana hakavanan'ingahy Prezida no lasa RAZANAMANINGANA. 

Ilay demokrasia tandrefana mintsy no tsy azontsika na ny tena marina koa ngamba mila taona maro dia maro ohatran'izy ireo isika hametraka izany. Fehiny TSY METY AMIN'NY PIÈCES NTSIKA, fa ny Frantsay renimalala aza izao efa tsy dia makany intsony, sa moa ity farany koa no alain-tahaka. 

Ny mpitondra lany amin'ny demokasia ozy ny tompony no mitondra manatanteraka ny fampanantenana nataony nahalany azy. Ny antsika aloha hatreto, 65 taona izao, nahongana teny amin'ny 13 mai ny fitondrana, dia io mbola misy mivoy io ihany aty amin'ny 2025. Ilay fitondrana rehefa tsy mitovy amin'ny fihevitritsika, tokony hampidirina ao amin'ny fomba fiasany izay heverintsika ho vain-do han-raharaha, dia tsy azo ekena mintsy, dia lazaina fa mpitondra tsy mihaino tsy mahay, tsy alehany, tsy mitsinjo. Raha raisina amin'ny fijery tsotra dia ohatra ny olona iray manao lahasoratra, efa misy rafitra matipaika entiny manangana azy dia misy motsaingoka eny oe zao no tokony holazainao amin'io lahatsoratra io. Marina fa tsy ahafehy ny zavatra rehetra ilay lahatsoratra fa raha manana hevitra ianao ataovy ny lahatsoratra mitondra ny hevitrao. Ndana ento eny amin'ny mpitsara amin'ny fotoam-pitsarana, dia ny VAHOAKA izany. 

Ny olana koa moa ilay mpitondra tonga eo amin'ny fitondrana amin'ny fifidianana tsy dia mazava, misy hosoka, misy hala-bato, lasa manao fitondrana manao dikavilana an'ilay DEMOKRASIA tandrefana ka toa sarina fitondrana tsy REFESI-MANDIDY. Hita foana izany fa faran'izay ilay fanonganana ny Lehiben'ny SENAT, nahatezitra olona maro.(ref: hafatra ho an'ny namako iray)

Efa ela no mitaraina ny manam-pahaizana, mpitsara iraisam-pirenena, lehiben'ny Akademisiana Malagasy ny Pr RANJEVA, tsy atoro amin'ny fandinihana toe-javatra misy rehetra fa mila mpitondra marina ny Firenena. Ny FFKM sy ny mpitondra fivavahana sasany, mivoy hevitra amin'ny rivotra.
 Ny hatongavana amin'izany dia tsy misy afa-tsy amin'ny fiverenana an-doharano. Mametraka fiarahamonina miainga amin'ny FIHAVANANA dia tsy inona fa "llo manamandina ny fiarahamonina malagasy ka ny mpisakaiza toa mpiombon-dra ,ny mpifankatia toa mpiombon-ndreny . Ravadravaka eo am-pivoriana izy, kofehy ifamatorana amin'ny sarotra.  Ny fitsimbinana ny fihavanana dia midika ho arofanina tsy hianjeran'ny mpiara-monina, mampiray fikambanana, mpiara-miasa, mpianakavy ao anaty hantsan'ny ady lahy sy fisaraham-bazana, ho tondrozotra mankany aminin'ny fifanampiana sy fifankatiavana ary fifandeferana" izay ilay izy. 
Ny hatongavana amin'izany dia mametraka Lalam-panorenana miainga amin'ny FOKONOLONA, avy any no miainga ny hevitra rehetra, mifehy ny fitondrana  ara-tsosialy, ara-toekarena, indrindra ara-politika. Amin'ny alalan'ny Fifidianana sefom-pokotany VOAFIDIN'NY VAHOAKA eny ifotony, tena latsa-bato ara-bakiteny, amin'ny sari-teny oe VATO EKENA, vato alatsaka ao anaty satrok'ilay olona ho fidiana.

Efa natomboka ihany izy io tamin'ny fitondrana Gl RATSIMANDRAVA, nifitotra tamin'ny laha-hevitra oe VATOEKA, fa novaina, noravain'ireo tsy mataho-tody, noho ilay RAFITRA FOKONOLONA tena nanohintohana ny rafitra sosialisma tamin'izany, indrindra moa ny demokasia Tandrefana. Nanembatsembana ny fihinanan'ny voanjo sy ireo mpiara-dia aminy, izay efa teo foana, dia tsy iza fa ireo namadika tanindrazana, nanolotra ny Madagasikara ho zanan-tany. Vokany 65 aty aoriana Firenena mahantra sy maloto indrindra erän-tany isika (1). 

Manana manam-pahaizana isika, andronareo tanora teraka aty amin'ny manodidina ny taona 2000 izao, hialao lavitra ireo mpanao politika teo aloha fa efa tsy nahavita. Ampisehoy fa tompon'ity firenena ity ianareo 

Amen be. 

(1) VATOEKA: https://www.persee.fr/doc/autog_0338-7259_1977_num_39_1_125